Jak zjistit, která větev rostliny vyrostla z podnože?

Jak zjistit, která větev rostliny vyrostla z podnože?

Před 4 lety byl zasazen strom, byl nemocný a byla odříznuta část kmene. Větve se objevily a odpadly. Člověk posílil a roste a rozvíjí se. Nejsem si jistý, z čeho větev vyrůstá: z potomka nebo podnože. A jaká rostlina konkrétně? Jablko nebo kdoule? Chápu, že fotografie nejsou „příliš dobré“. Fotili jsme znovu z telefonu, protože. soubor se neotevře.

Místo, ze kterého větev vyrůstá:


Hlaveň je blíž


Větev s listy

To může být užitečné:

• Jabloně strašně trpěly na svilušky. Je šance na záchranu?
• Proč byly listy jabloní zdeformované?
• Proč se listy jabloní kroutí a vysychají?

Máte dotaz na zahradu? Zeptejte se našich odborníků a zkušených zahradníků.
Zeptejte se

Otázka je v následujících sekcích: otázky, jabloně, kdouloň, roubování, kdouloň obecná, kdoule podlouhlá
10 komentářů 4 díky za otázku oblíbený 1751 zobrazení
Sdílet odkaz
Kopírovat odkaz
Autor otázky:
Natalja Saransk 29. prosince 2022, 18:27
Poděkovat! Poděkoval jsi 15
Všechny odpovědi a komentáře (10)
29 PROSINEC 2022, 19: 27
Větev vyrůstá z podnože. Toto je jabloň.
30 PROSINEC 2022, 08: 38

Pokud se jedná o podnož, jaké by měly být mé kroky? Odříznout zbývající stonek a naroubovat odrůdovou jabloň?

30 PROSINEC 2022, 09: 11

Natašo, měl jsem takový případ s Láďovou hruškou. Odkud větev vyrostla, není jasné. Hlavní kmen se zmenšil, odřezal jsem ho. A tuto větev jsem narouboval loni (předtím rostla 5 let a získala vedlejší větve). Letos byly na těchto bočních větvích hrušky. Ukázalo se, že jsou stejné jako na původním stromě. To znamená, že ta nepochopitelná větev byla nad štěpem. Nyní budu mít 2 odrůdy na jednom stromě – Lada a Chizhevsky.

4 Leden 2023, 15: 33

Pokud začne růst, no, proč to na něj nenaroubovat později, je to normální věc. A když vám to vyklouzne z hlavy a nebudete mít čas, pak budou jemně kyselá minijablíčka, vhodná na druhořadou marmeládu nebo kompot. V našem lese roste takový strom, někdo tam kdysi zřejmě šel, hodil jádro jablka a vyrostl z něj strom, který nese ovoce. Jablka mají velikost malé švestky. kyselé kyselé, ale jsem nenasytný a také je sbírám, dělám z nich kompoty k pití, i když nejsou pro každého – trochu kyselé. Jelikož jím hodně tučných jídel, můžu jíst kyselé, ale ostatní to nevědí.
Teoreticky by se dalo vtipkovat – jděte do lesa a naroubujte na tuto divokou jabloň nějakou obyčejnou větev, ale tam strom v růstu konkuroval smrkům a není rozvětvený, ale s klackem nahoru, hodně vysoko, není tak snadné to získat, nejsem si jistý, že to dokážu dostat i ze schodů.

4 Leden 2023, 16: 47

V roklích, kam chodím sbírat houby, jsem si všiml pár jabloní. Jedním z nich je zřejmě hybrid Antonovky. Dozrává v září, žlutá, aromatická, ale kyselá. Druhý je také podzimní, kropenatý.

4 Leden 2023, 19: 03

Jednou jsem ukradl trochu medu svému dědovi, měl jeden, ale byl to velmi starý, malá žlutá jablka, jako čínská, ale žlutožlutá, jako jantar, průhledná, když odstraníte slupku. Neměl jsem čas a s dědečkem jsem si moc nerozuměl, a pak zemřel a dědicové pokáceli strom a ahoj. Aspoň našli nějakou živější větev a někde ji naroubovali, ne. A teď šijete, zkuste to najít.
No, mám jablka, ale nemám ta konkrétní.

Ten v lese – ten je prostě zelený, začnou aktivně padat, když ten strom lehce rozlousknu (lézt tam není moc reálné a je to nějak líné chodit tři kilometry lesem se žebříkem), no, spadnou, seberu jim igelitku. V zásadě nevím, proč to potřebuji, ale nějak se mi nelíbí představa, že jablka spadnou a jen hnijí bez důvodu. Bohužel neraší – zřejmě nemohou dozrát, jabloň nemá dostatek síly, semena a semena jsou vždy bílá.
Kdyby se to přiblížilo, nelenil bych a hodil bych tam pár trakařů husího hnoje, ale ono ne. Jdi daleko ))
V tomto hnoji mám všechno, „lék na všechny nemoci“, přibližně každý rok jeden a půl sklápěče, a to pokud nepočítáte ptáky, ale pouze kozy.

30 PROSINEC 2022, 00: 13

Toto je určitě jabloň, ale nemůžete s jistotou říci, zda je to podnož nebo potomek. S vysokou pravděpodobností se stále jedná o podnož.

4 Leden 2023, 15: 28

V životě jsem viděl jen jabloně a kdoulovce japonské (krátké keře, které se rády povalují na zemi, nesoucí hojně malé kyselé plody, velmi vhodné na luxusní kompot, pokud jsou stočené do sklenic na uskladnění), no, soudě podle listů, to ROZHODNĚ nejsou japonské kdoule a jsou extrémně podobné listům jabloně.
Jak vypadají listy větší kdoule, ne japonské, a dokonce i té, která je roubovaná a ne řízky – nevím, neviděl jsem to, takže se zde zdržím hádání. Ale i pro mě je tohle opravdu jabloň.

4 Leden 2023, 16: 44

Kdoule je extrémně neúspěšná podnož pro jabloň. Roub je krátkodobý a ne vždy vůbec zakoření. S kdoulemi se proto nemá smysl pouštět. Hruška je jiná otázka. Tady ale mluvíme konkrétně o jabloni. O kdoule se proto vážně neuvažuje. A ano, list a výhonek se liší od Chaenomeles.

4 Leden 2023, 18: 57

Tam, kde bydlím, jsou jen malé, poloplazivé kdoule, ale samy plody, ač malé, dělají kompot – možná je to ten nejchutnější kompot ze všech, co jsem kdy vyzkoušela. Takové malé keříčky. Rozmnožují se vegetativně, v červnu nezapomeňte vzít některé z těchto větví a dát je do nařezaného plastového hrachu nebo truhlíků naplněných zeminou a zalít je, aby zakořenily a pak je bylo možné zasadit. Kompot z těchto plodů opravdu miluji.
Obyčejná (velká) kdoule je tady jako podnož – no, to skoro vůbec nejde, je zmrzlá, je jižní, kde se na ní dá něco vytesat, hlavně jabloň, když jabloň se dá naroubovat na plané jablko strom.

Hrušky kupodivu přečkají zimu na místních studených kopcích. Popravdě nevím, co to je za odrůdy, rostou mi tři stromy, které plodí v trochu jiných časech, nejdřív jeden, pak další a později na podzim třetí. Tyto hrušky jsou malé, ale nepletou a jsou dobré i na kompot. Abych byl upřímný, nevím, odkud pocházejí, možná se tímto směrem ubírala Timiryazevova akademie, pětadvacet let bojovali za pěstování hrušek na severu Moskevské oblasti, dokonce tam byli moudří a šlechtění velmi mrazuvzdorných hrušek. Ale od té doby proteklo pod mostem hodně vody a my jsme je koupili náhodně maminka kdesi a ani nevím kde. Vím, že se právě dobře rozběhly a přinášejí ovoce. Zřejmě si oblíbili husí hnůj, kterým vždy vše na zahradě zasypu v shnilé podobě.

A listy na fotografii jsou samozřejmě extrémně podobné listům jabloní.

Na jakou podnož je sazenice roubována?

Ovocné stromy se přirozeně rozmnožují semeny rašícími z padlých plodů. Ale tato metoda není vhodná pro množení pěstovaných odrůd, protože takto pěstované sazenice reprodukovány pouze částečně vlastnosti mateřského stromu.

V praxi se k pěstování sazenic ovocných stromů používá pučení (roubování) části pěstované odrůdy, která se musí přenést na podnož nebo, jak se také říká, „na divoko“. V případě pučení je součástí pěstované odrůdy vegetativní (růstový) pupen z mateřského stromu, který se přenáší (roubuje) na podnož. Následně do roka z tohoto pupenu vyroste sazenice ovocného stromu, která je vysazena na zahradě. Každá roubovaná sazenice se tedy skládá ze dvou částí. Rozlišuje se „divoká“ část sazenice – podnož, která se nachází níže od kořenů k místu roubování, a výmladka – „kultivovaná“, horní část sazenice vyrůstající z místa roubování.

Proč se podnoži věnuje tolik pozornosti? Protože kvalita budoucích sazenic ovocných stromů naroubovaných na tuto podnož bude do značné míry záviset na typu podnože a jejích vlastnostech. Existují tedy dva typy podnoží:

–semenné podnože, pěstované ze semen ovocných stromů (hrušky, jabloně, meruňky atd.). V podstatě se jedná o přirozenou reprodukci, popsanou na začátku článku. Semena plodů se oddělují od dužiny a vysazují se ve velkém na pole. Z nich rostou „divoké květiny“ – semenné podnože.

–klonální zásoby, získané vegetativně, tedy dělením mateřské (děložní) rostliny. V praxi se jedná o oddělení vrstvení (výhonů) od mateřského keře, které fungují jako podnož pro pěstování sazenic ovocných dřevin. Klonální podnože jsou označeny alfanumerickým číslováním. Nejběžnější klonální podnože jsou:

–pro jabloně: PB-4, 62-396, 54-118, MM-106, ARM-18; pro hrušku: kdoule VA-29, kdoule S1; pro třešně, třešně VSL-1, VSL-2, pro švestku, třešeň švestku, meruňku, broskev VPK -1, VVA-1.

Sazenice roubované na semenné podnože Vyznačují se silným růstem a silným vertikálním kořenovým systémem. Ovocné stromy vypěstované z takových sazenic začínají plodit 5-8 let po výsadbě na zahradě s vhodnou agrotechnikou, doba plodnosti může dosáhnout až 50 let; Bez pravidelného řezu dorůstají stromy až 10m a výše. Kořenový systém takových stromů je velmi rozvětvený a proniká hluboko do půdy. Na jedné straně to přispívá k dobrému ukotvení stromu v půdě – vysoká odolnost proti zatížení větrem, ale na druhé straně existuje možnost zahnívání a uvadnutí kořenů v důsledku jejich pronikání do spodní vody.

Sazenice roubované na klonálních podnožích Vyznačuje se nízkou nebo střední růstovou silou, stromy dorůstají od 1,5 m do 3,5 m a začínají plodit 2-3 roky po výsadbě na zahradě. Kořenový systém stromů nasycuje horní úrodné horizonty půdy, ale neposkytuje dostatečně spolehlivé ukotvení v půdě (nízké ukotvení). Ovocné stromy vyžadují instalaci kůlů v prvních 3-4 letech života. Doba plodnosti je 15-20 let. V posledních letech většina sazenic ovocných stromů roubované na klonální podnože pro urychlení jejich následného plodování a omezení jejich růstu. Včetně takových klasických odrůd jabloní jako Antonovka, Belyi naliv, Koshtelya, Shtrifel, Malinovka.