Kde lze použít piliny jako izolaci?.
Kde lze použít piliny jako izolaci?
Otázka od naší předplatitelky Eleanor:
Řekněte mi, prosím, kde a jak lze použít piliny jako izolaci? Je potřeba je nějak zpracovat? Jak je to bezpečné? Chceme zateplit náš venkovský dům, ale nemáme peníze navíc na materiál, ale můžeme si zdarma dovézt pilin, kolik chceme. Možná už má někdo zkušenosti s izolací proti pilinám?
To může být užitečné:
- Do země přinesla čerstvé piliny na kopání. Ale ukazuje se, že to nelze udělat. Jak situaci napravit?
- Můžete použít piliny z kočičího nočníku?
- Jak využít nezhnité piliny bez poškození půdy?
Máte dotaz na zahradu? Zeptejte se našich odborníků a zkušených zahradníků.
Zeptejte se
Otázka je v následujících sekcích: otázky, izolace, piliny, stavebnictví a terénní úpravy
19 komentářů 1 děkuji za dotaz oblíbený 5208 zobrazení
Sdílet odkaz
Kopírovat odkaz
Autor otázky:
Irina Nerekhta 11. října 2016, 20:27
Poděkovat! Poděkoval jsi 9262
Všechny odpovědi a komentáře (19)
11. října 2016, 22:13
Dříve byly piliny smíchány s hlínou a směs byla nalita na strop s další vrstvou hlíny nahoře (pro krásu, hydroizolaci a požární bezpečnost))) Takto je izolován dům mých rodičů. Je to už půl století staré, chodíme po půdě, tam se suší cibule a česnek, občas prádlo, jednou při bouřce se strhlo ze střechy prostěradlo a zatopilo – dům ani nezatopil, silná vrstva hlína zadržovala vodu. Tepelná izolace není špatná, odolnost proti opotřebení je vynikající, životnost se rovná životnosti domu a náklady jsou téměř nulové))) To se může pochlubit jen málo moderních materiálů!
Stejnou směs lze jistě použít na izolaci stěn, viděl jsem několik starých omítnutých domů, nicméně na opláštění z. ehm. třísek byla hlína s řezanou slámou a zřejmě vápno (?)? – tenká prkna přibitá křížem ke stěnám. Je to strašně náročné na práci. Teď je to dobré – existuje síť) A existuje spousta různých přísad, od hub, od hmyzu, od hlodavců.
11. října 2016, 23:10
A nyní se dokonce piliny míchají s cementem, lijí do forem a vyrábějí se bloky. Někde jsem to viděl v televizi.
11. října 2016, 23:39
A říká se jim dřevěný beton) Pravda, jsou tam jako hobliny a ne jemné piliny, ale ukázalo se, že je to teplé a lehké.
18. října 2016, 10:18
Piliny z pily () jsou velké. Jejich pilové listy nebo pásy mají velké zuby. Ten náš má malé i velké, takže když si vezmete piliny, můžete si vybrat pro různé účely. Na izolaci se mi zdá lepší směs: sami nabízejí smíšené, pokud na izolaci.
11. října 2016, 23:06
Piliny lze nalít na strop sklepa (sklepu), na strop domu, nebo jakékoliv budovy. Vím, že dříve se do prostoru pod střechou (mezi stěnou a okrajem střechy z ulice) sypaly piliny, aby dovnitř nefoukal vítr. Možná tomu nerozumím, ale zdá se mi, že mezi hrubé a hotové podlahy můžete vložit piliny, dokonce i smíchané s expandovanou hlínou, pokud nejsou peníze na izolaci.
18. října 2016, 09:44
Na izolaci podlah jsem použil piliny (strop prvního patra je podlahou budoucího podkroví). Nejprve tam byl pěnový polystyren. Piliny jsou tedy jako izolační a zvukově izolační materiál mnohonásobně lepší.
Použitá technologie byla následující: na podklad podlahy podkroví se položila parozábrana, navrch se položily piliny (vrstva cca 5 cm) a opět parozábrana. Parotěsný materiál mimo jiné zabraňuje rozsypávání pilin a fixuje je na určeném místě.
Jelikož se piliny používaly čerstvé, čerstvé z pily, na jaře se plnily, ničím nepřikrývaly a přes léto se nechaly uschnout. Pak to zhutnili a přidali další.
Moji přátelé mají dům s takovou izolací asi 20 let, než jsem sám použil piliny, zeptal jsem se majitele tohoto domu, co udělal a jak to udělal a zda je s výsledkem spokojen. Jeho názor: piliny jsou vynikající izolační materiál, spolehlivý, odolný a vysoce kvalitní. A je to prakticky zadarmo, což může být také důležité Nepoužil žádné přísady, jen přivezl suroviny z pily a naplnil.
18. října 2016, 12:52
Ale piliny se nejprve impregnují protipožárními roztoky (na bázi hořečnatých solí). a dobře osušte
13. srpna 2019, 14:41
„Piliny, pilinové pelety (pelety)
Je to dobrý tepelný izolant,“ a nazývat všechny ostatní materiály uvedené výše dobrými tepelnými izolanty je velká nadsázka. Jakýkoli z výše uvedených „izolačních materiálů“ je řádově horší než dobrý. Pokud nejste přesvědčeni, podívejte se na tabulku tepelné odolnosti. Vezměte mu stejnou hustotu dřevobetonu, pokud mě paměť neklame, od 400 do 1000 kg/kubický. Až 500 je považováno za izolaci a více než průměrný, vyšší konstrukční materiál. Dřevobeton je profouknutý a musí být z obou stran omítnut.
Strom splňuje přijaté normy pro tepelný odpor, pokud je tloušťka dřeva 50 cm nebo více. Kde je mohu získat? A potřebuje pravidelné tmelení, jinak praskliny sníží veškerou tepelnou ochranu na nulu. Z tohoto důvodu, pokud plánujete ozdobit stěny obkladem, nejprve je izolujte.
Je hloupé mluvit o izolaci z pilin v její čisté formě. No, naši dědové dělali kolem domů hromady pilin, neměli na výběr. Co je k tomu nyní potřeba? Chcete si každý rok pohrát s náplní a každých 5-10 let kompletně změnit „izolaci“. Jaká úspora!
Pokud vám jde o životní prostředí, tak nejprve z domu odstraňte veškerý moderní nábytek, seškrábněte lak, vyhoďte dětské hračky (sám jsem kontroloval jejich emise plynů) nebo jděte rovnou do tajgy do Agafyi. S prostředím je vše v pořádku!
Pokud vám opravdu jde o úsporu peněz, zvažte rolovací izolaci, ecowool nebo penoizol. Jsou docela levné. Penoizol jsem zmínil, protože v něm nejsou žádné myši.
Omlouvám se, pokud to někomu připadá neslušné, ale k využívání znalostí je potřeba hlava a ne k nastražení bomb pod rozestavěný dům. Dříve nebo později vybuchnou v podobě hniloby nebo plísně, myší nebo chladu v domě.
14. srpna 2019, 22:12
Ohnuli jste to – na úkor pravidelného utěsňování srubu nebo „hniloby nebo plísně, myší nebo chladu v domě“ pilinami ve formě izolace. Domy, které naši dědové, kteří „neměli na výběr“, dodnes dokážou dát dobrý náskok moderním „rámům“ s penoizolem – z pohledu plísní, hniloby a chladu. Sám v jednom bydlím a nepřestávám žasnout nad tím, jak je ve sto let starém domě vyvážené teplo/vlhkost/větrání, s pilinami jako izolací na půdě. Jo a ticho: zvuk deště vůbec neslyšíte, i když střechu tvoří železná krytina. A piliny nevyměním za penoizol ani nic jiného. A ne z důvodů hospodárnosti nebo ekologie: z důvodů praktičnosti a velké účinnosti, kterou žádný z mně známých moderních izolačních materiálů neposkytuje. A kvalitu a sortiment moderních izolačních materiálů dobře znám i z pohledu mé bývalé (městské) profese – živil jsem se stavebnictvím a dokončovacími prácemi.
29. srpna 2019, 11:29
U tmelu je vše v pořádku. Těsnění je potřeba pravidelně, každých pár let. Při zanedbání se dům stává ledovým. Zeptejte se lidí žijících v dřevěných domech obložených cihlami, zdobenými obklady nebo jinými dokončovacími materiály bez předchozí izolace. Zpravidla jsou teplé asi pět let a pak začnou stoupat náklady na vytápění.
Souhlasím s tím, že „piliny jsou dobrým tepelným izolantem“. Materiál je poměrně hustý, takže zvuková izolace je dobrá. Piliny mohou zůstat na suchém stropě po dlouhou dobu. Materiál není vhodný na svislé stěny, protože při opakovaných cyklech zvlhčování-sušení se vlivem své hmotnosti hodně smršťuje.
No a nejdůležitější je, že pokud bydlíte v domě s běžnou izolací, budete mít s čím srovnávat.
Nebo se letos v zimě podívejte na rozdíl v pokojích v prvním patře. Pokud máte hlavu v teple, ale nohy studené, pak je to první indikátor toho, že v domě je „s čerstvým vzduchem všechno v pořádku“, stěny jsou profouknuté a je čas je utěsnit.
Good luck!
4. září 2019, 01:24
Bydlím v dřevěném domě, srubu, sto let starém, postaveném v roce 1915. Nevím, kdy a kdo tam naposledy utěsnil zdi. Co mohu říci s jistotou je, že za posledních třicet let se nikdo netěsnil. Protože majitel zemřel v 90. letech. A dům buď stál prázdný, nebo se občas pronajímal. Koupili jsme ho v roce 2013. A zdá se mi, že ho utěsnili při stavbě.
A srubové domy, které jsou obloženy cihlami nebo obklady, se stávají neobyvatelnými ne kvůli chybějícímu těsnění nebo izolaci, ale kvůli posunu rosného bodu a špatnému větrání pod obvodovou stěnou. Ano: fasáda našeho domu je pokryta deskami. Žádná izolace. Ani nevím kdy, ale zase minimálně před 30 lety.
4. září 2019, 06:03
Natašo, mám podobný příběh, dům je 80 let starý, je to srub, strop na půdě je izolovaný hlínou a pilinami. A zajímavé je, že takových domů máme hodně, já‘ nikdy jsem je neviděl znovu utěsněné.
6. února 2021 18:05
Myši v ecowool a pěnové izolaci žijí a běhají docela vesele, ale vy jste marní
Co se týče těsnění a plísní, něco se při stavbě pokazilo. Buď není hydroizolace z kamenné podezdívky vůbec, jen položili kládu na beton, nebo je něco špatně se střechou a někde na zdi zatéká, nebo kondenzuje zevnitř a zdi vlhnou. Protože pokud polena „chodí“ natolik, že je třeba trhliny donekonečna utěsňovat – ne, někde je něco špatně, nějaké špatné zázraky.
6. února 2021 18:36
Jo, a mimochodem nejen v ecowoolu, ale také v čedičové vatě a polystyrenové pěně, která „nepřitahuje hlodavce“
6. února 2021 23:17
Myši docela rychle proměňují polystyren v prach a navíc ho energicky vláčejí po prostorách, které navštíví.
6. února 2021 23:46
Jsou pokročilí: k izolaci svých domů používají jak minerální vlnu, tak pěnové kuličky. Několikrát jsem je viděl v hnízdech. A také obaly od bonbonů, lesklé. Buď to berou pro krásu, nebo jako fóliovou izolaci – jako reflektor. Z kurníku vláčíme i peří na izolaci.
7. února 2021 00:13
Občas dostávám jigové myši a dokonce i krysy Lariska (zvláště když fungovala skládka Ikshan, putovaly odtud), obecně v mých technických místnostech byly stropy často izolovány domácí obalovou pěnou (z ledniček, mikrovlnek, počítačů atd. .), položeny tak, aby nebyly žádné trhliny s minerální vlnou a medvědem, takže tyto myši, které našly trhliny, lezly a občas nosily pěnové drobky na půdu, kde se povalovaly. Udělali všechny pohyby a pak to museli vycpat skelnou vatou.
7. února 2021 00:30
Máme především některé volně žijící druhy – hraboše, hraboše lesní a některé další. V létě ne, ale v zimě se objevují. Pravda, ne v domě, ale kolem: na půdě, ve staré stáji, která se ještě nepoužívá. Dělají si hnízda a zásobují se zásobami. Myslím, že skladují své vlastní ořechy a nějaká semínka. Kdysi dávno žila pod parapetem poblíž kuchyňského stolu myš. Pravidelně jsem viděl, jak vystoupila, vyšplhala po drátě ze zásuvky, až se protnul s vodorovným drátem, a pak následovala tento drát do díry na ulici. Pak se vrátila znovu stejnou cestou, domů, pod parapet. Pravidelně pobíhala kolem kuchyňského stolu (stojí blízko tohoto okna) a nikdy si nic nevzala a mohly tam být drobky, sušenky a neumytý talíř a pánev. Na parapetu nad jejím domem je chlebník. Nikdy nic nežvýkala a nezanechala žádné stopy životní aktivity. Proto nebojujeme s myšmi, jsme jen sousedé
7. února 2021 02:50
Na zahradě se občas najdou rejsci, ale sousedovic kočky, které se zřejmě kdekoli poflakují, je nechytí. A myši obvykle přicházejí do domu, když je zima, právě když začíná únor a teplota klesne pod -20 a pak – to je vše, ahoj, myši přišly.
Teď jeden takový mor běží někde pod kuchyňskými stoly a za lednicí v kuchyni, když spadl do pasti na myši. Myslím, že kdyby to byla krysa, už by utekla (past na myši je plastová, takový kolíček na prádlo s návnadou, krysa se o to nestará), ale zřejmě je to jen myš. Včera jsme jednoho chytili do stejné pasti na myši a odstranili jsme ji, ale dnes je past na myši pryč, je pryč a v kuchyni to od samého rána vrže pod stoly a skřípe. Zřejmě se do toho dostala buď ocasem, nebo tlapou a táhne s sebou tuto past na myši a spěchá po kuchyni. Už jsem se podíval pod stoly – ale není tam nic vidět, někde to leze. Venku už je noc, ona stále dělá povyk s tou pastičkou na myši. Alespoň by zemřela, nebo by se alespoň dostala na dostřel. Asi hraboš, jsou velcí a silní. Existují také šedé myši, možná šedé, nevím.
Krysy jsou zde vzácné, ale občas přišly ze skládky Ikshansky a uspořádaly burrum-burum v domech (jsou tak trochu zlí, neschovávají se, ale pobíhají všude, musí se otrávit, i když s velkou opatrností, takže že domácí mazlíčci nežerou jed ani samotnou krysu ). Krysy nebyly vidět už dva roky, od té doby, co přestaly dodávat potravu na skládku, jich ubylo. Ukázalo se, že tato skládka je mnohem blíže mému domu, je to osm kilometrů pěšky, ale dříve jsem myslel na třicet, protože mě nevedl navigátor, ale cesty, které vedou kolem lesa a můžete zjistit, jak moc vzdálenost ve skutečnosti je. Ti, kteří žijí poblíž skládky – ten smrad tam byl hrozný, ale k nám se nedostal, protože vítr v životě je úplně jiným směrem, pryč od nás a ne k nám. Proto zřejmě nepáchlo ani nepáchlo extrémně zřídka, jednou za rok nebo rok a půl.
Co mě u této skládky zaujalo, byly dvě haldy stavebního odpadu, protože tam kromě rozbitých cihel a betonu trčí výztuž. Hromady tam leží už asi pět let (silnice je velmi malá, skoro nikdo tam nejezdí), leží přímo uprostřed silnice (silnice je ale široká a dá se snadno objet autem ), už jsem tam zavítal, nevím, měl bych tam zajít v létě a vykopat to všechnu výztuž, naštěstí se to cestou nikomu nepoddalo Jinak v letní kuchyni po stěny z pěnových bloků, navrch budu muset nalít malý betonový seismický pás, bude potřeba ho znovu vyztužit, aby to bylo spolehlivější, ale už nemám skoro žádnou výztuž, zbyl jen gulkinský nos . Kdyby mi tyhle pahýly usnadnily život, naštěstí tu teď běžný metr kování stojí dvacet rublů a tlusté jen padesát.