Abychom pomohli našim ptákům. Jak krmíme ptáky v zimě.
Obsah
Abychom pomohli našim ptákům. Jak krmíme ptáky v zimě
Maraton „Feeding the Birds“ – jak pomoci ptákům přežít zimu?
Dnes je 12. listopadu – Den Sinichka. Předpokládá se, že někde od tohoto dne začínají první mrazy a sýkorky a další drobní ptáci se přibližují k lidským obydlím.
Zima je pro nás koneckonců svátek: sáňkování a Nový rok. A pro ptáky je to těžká zkouška!
Podle statistik přežijí do jara z 5 sýkor jen 2 Smutný osud, že?
Ale to se stává tam, kde lidé ptákům nepomáhají. Pomůžeme ptákům přežít zimu!
K tomu jsme se rozhodli mluvit o tom, jak správně krmit ptáky v zimě.
Již druhým rokem se na pozvání Anny Mostové (její profil na sociálních sítích @ulitkamarta) podílím na organizaci vzdělávacího maratonu na instagramové platformě „Feeding_the Birds“. Maratonský hashtag na sociálních sítích Instagram, VKontakte a Facebook je letos #feeding_birds2020 a v minulosti to byl #feeding_birds2019.
V něm odhalíme všechny nuance zimního krmení ptactva a organizaci krmítek.
A tady na blogu chci udělat krátké shrnutí našeho maratonu a přetisknout sem několik mých příspěvků z Instagramu. Aby se užitečné informace na sociálních sítích neztrácely.
☀️ TERMÍNY maratonu: 5.-14
☀️Maraton tag #feeding_birds2020
☀️ MÍSTO akce: účet @ulitkamarta na Instagramu a VKontakte.
☀️ Pořadatelé maratonu:
@russian.birds – Ruský svaz na ochranu ptactva
Jsem můj profil na sociální síti Instagram @tavika.ru – blog o vývoji dětí a autorské notebooky
@ladogast – Ornitologická stanice Ladoga
@taiga_eco – EKOprojekt s EKOlifehacky a dalšími zajímavostmi
@dook_doo – krásná rodinná truhlářská dílna rodiny Radostinů
A hlavní organizátor @ulitkamarta
Přijďte nás navštívit, zúčastnit se, pomoci ptákům.
A za to dostanete i ceny!
Každý, kdo na sociální síti Instagram nebo VKontakte zveřejní alespoň jeden příspěvek a napíše, že se účastní maratonu #feed_birds2020, se zúčastní slosování o ceny od našich sponzorů!
Tentokrát bude cen ještě více: nebudou chybět knihy, sady pohlednic, suvenýry z rezervace, turistické hrnky, až 5 mých notebooků a to nejúžasnější – dřevěná stavebnice na ekokrmítko!
Níže jsou tedy krátké odpovědi na nejnaléhavější otázky – co potřebujete vědět, abyste krmili ptáky.
A pokud potřebujete podrobnosti nebo se chcete podělit o své zkušenosti, pak vítejte na Instagramu na #feeding_birds2020 maratonu!
OTÁZKA 1.
JAKÉ KRMÍTKO SI MÁM VYBRAT?
V dnešní době jsou obchody i internet plné nabídek různých hotových designů krmítek. Elegantní paláce a jednoduché krabice. Průhledná plastová „akvária“, dřevěné „boudy“, kovové konstrukce. Jakékoli tvary a velikosti!
Navíc „šikovné ruce“ nebyly zrušeny! Vezmete plastovou lahev, krabici, krabici – jednou a máte hotovo!
Zde si můžete přečíst naše příspěvky o krmítkách, které jsme pro děti vyrobili vlastníma rukama. Máme s tím spoustu zkušeností 😉
- Náš domácí PVC podavač
- Vyrábíme si to sami: Skluz na krmení chleba
- DIY podavač dřevovláknitých desek
- Podavač plastových lahví
Jak vidíte, v designu krmítka vše závisí na vaší fantazii a vkusu.
A pro ptáky je nejlepší krmítko, které má střechu před deštěm a sněhem stranyaby vítr neodfoukl jídlo.
To je veškerá moudrost!
Pokud pomineme vzhled a materiály, pak jsou podavače takto:
- klasické domy
- bunkry
- stránek
- pozastavení
- škrabky
Osobně máme nyní domácí PVC feeder-house visící na okně na jižní straně domu. Jedná se o plastový materiál – snadno se lepí a krmítko se časem nekroutí.
Design je jen dům. Sedlová střecha a boky.
Živí se jím vrabci, sýkorky, sojky a dokonce i veverky – speciálně tam dávám celé ořechy a veverky a sojky je pomalu rozebírají.
Dříve přilétali i holubi a vyháněli všechny ostatní obyvatele. Ale u vchodu jsme udělali zaměřovací kříž a teď se tam holubi prostě nedostanou.
Obecně je problém, jak a proč se zbavit holubů na krmítku, velmi aktuální, takže jsme o tom měli samostatný příspěvek na maratonu.
![]() |
Sýkory, vrabci, stehlíky a zelíni, sojky a dokonce i veverka! Přiletěli i holubi, ale ty jsme vyplašili. |
Na severní straně bytu je zakoupené krmítko bunkrového typu vyrobené z plastové lahve. Tyhle se mi moc líbí – jak recyklovatelný plast, tak nenáročný na údržbu. A stačí si dokoupit plastový uzávěr-tryska. Ukazuje se, že je velmi šetrný k životnímu prostředí a ekonomický!
Na bunkru se živí pouze drobní ptáčci: sýkorky, stehlíky a zelíni.
Faktem je, že tamní bidlo je tak tenké, že je pro velké ptáky nepříjemné na něm sedět. Jen ti, kteří přiletí, uchopí a odnesou jídlo na svůj strom, tam zakořeňují. Holub je nepříjemný 🙂
![]() |
Zde je jídelna pro sýkory, zelí a stehlíky. A sojka občas letí. Vrabci a holubi se zde ale neobjevují. |
OTÁZKA 2.
KDE A JAK ZAVĚSIT KRMÍTKO?
My sami máme krmítko zavěšené za balkonovým oknem ve 4. patře a na dvoře je mnoho vysokých ořešáků. Proto jsou tam ptáci v pohodě.
Nikoho jsme na něm ani v jeho okolí neviděli! Viděli jsme sýkory obecné, modřinky, sojky, datly, zelíny, stehlíky, pěnkavy, pěnkavy a jednou dokonce i brhlíka!
Přejděte na příspěvek „Nash Nut“ – tam zveřejňuji všechny nejlepší fotky.
Dá se tedy říci, že máme ideální případ.
Účastníci našeho maratonu říkali, že ptáci létají k nim a do oken výškových budov. A v 7. patře a v 9. a 11.
A rekordem bylo 19. patro. To je cool!
Tak zavěste krmítko – neváhejte! Hladoví ptáci si to určitě najdou, jen tomu dejte čas.
Pokud máte velmi nervózní sousedy nebo z nějakého důvodu ptáci ignorují vaše okno, můžete podavač zavěsit ne na okno, ale poblíž domu na ulici. Nebo v nejbližším parku či zelené ploše. Musíte jen pochopit, že jej budete muset pravidelně plnit. Ptáci si zvyknou na krmení a čekají na novou porci. A pokud nepřijdete, ztratí čas, který potřebují, aby si sami našli jídlo – tohle by je mohlo zabít! Proto můžete ptáčky krmit každý druhý den. Ale PRAVIDELNĚ! Spočítejte si svou sílu!
Mimochodem, nezapomeňte, že podavač musí být pravidelně dezinfekce. Alespoň jednou za rok! Proto musí být zavěšena tak, aby se dala sejmout. Někdy je třeba krmítko v případě potřeby omýt mýdlem nebo ošetřit jiným dezinfekčním roztokem. A zavěste na místo.
A pokud vyrazíte s dětmi do parku nebo lesa daleko od domova a chystáte se tam pověsit krmítko, tak si to rozmyslete – kdo to tam později uklidí?
Všechna tato krmítka vyrobená z plastových lahví se rychle mění v odpadky a smutně visí prázdná a špinavá na stromech až do jara a dále.
Pokud jste ji již pověsili, vraťte se a rozvažte ji!
Totéž platí pro různé pamlsky pro ptáky na nitích, syntetických lanech a drátech. Pokud je necháte bez dozoru, budou viset na větvích roky. Všechny tyto materiály se totiž téměř nerozkládají!
V tomto případě se do nich mohou ptáci zamotat a zemřít. A stromečku škodí všechny druhy provazů. Proto se také musíte po chvíli vrátit a odstranit vše, co jste uvázali.
Pro takové „jednorázové“ podavače je tedy lepší používat biologicky rozložitelné materiály: karton, slupky, skořápky. A krmítka svažte kartonem nebo konopným provázkem.
Pak krmítko splní své poslání krmit ptáčky a následně hnije, spadne na zem a beze stopy zmizí v přírodě.
V následujících příspěvcích zveřejním několik mistrovských kurzů o výrobě takových ekologických podavačů:
- Podavač pomerančové kůry
- Podavač vyrobený z role toaletního papíru
- Krmítko na ražniči
- Šišky ze sádla a koláče
Jiná věc je, zda je podavač na vašem okně nebo poblíž domu – tam můžete sami sledovat jeho stav a zlikvidovat jej, když se stane nepoužitelným.
OTÁZKA 3.
JAK ČASTO NAPLŇUJI KRMÍTKO?
Kamkoli pověsíte své krmítko, ptáci ho najdou. Hlavní je, že ho pravidelně naplňujete.
Ptáci si zvykají na režim krmení. A pokud začnete přidávat jídlo 2x denně, pokračujte v tom i na sněhu, v mrazu, o víkendech a na dovolené. I když jste líní.
Ptáci totiž znají rozvrh a počkají si na další porci.
A když si uvědomí, že večeře nebude, ztratí drahocenný čas, který by strávili hledáním jiného jídla. To je pro ně smrtící!
Pamatujete si slova Malého prince: „Jsme zodpovědní za ty, které jsme si zkrotili“? Toto je stejný případ!
Na druhou stranu, pokud budete krmítko plnit vždy každé 2 dny, ptáci na něj nebudou tolik spoléhat a nezapomenou kontrolovat ostatní krmítka v okolí.
Ale stále je optimální krmit ptáčky 1-2x denně.
Kromě toho je třeba ptáky krmit, a ne krmit „z břicha“. Neměli by si na člověka zvykat a zcela se na něj spolehnout.