Jaká je úroveň úrodnosti půdy v okrese Ramensky?.
Jaká je úroveň úrodnosti půdy v okrese Ramensky?
Půda je zvláštní přírodní útvar, který má řadu vlastností vlastních živé i neživé přírodě. Půda vzniká jako výsledek přeměny mateřské (půdotvorné) horniny působením vody, vzduchu a organismů. Z ekologického hlediska lze půdu považovat za jednu ze základních složek suchozemského ekologického systému.
V důsledku procesů přeměn, pohybu a akumulace látek vlivem živých organismů, vody a vzduchu vznikají v matečné hornině charakteristické vrstvy, tzv. genetické horizonty. Soubor genetických horizontů, které jsou charakteristické pro každý půdní typ, se nazývá půdní profil. Z genetických horizontů půdy se rozlišují následující horizonty: humus, eluviální, iluviální a skalní podloží.
Půda je nejdůležitější složkou krajiny. Půdní pokryv slouží jako základ pro zemědělskou činnost, zásobuje obyvatelstvo potravinami a surovinami pro výrobu průmyslového zboží.
Půda je zvláštní přírodní útvar, který má řadu vlastností vlastních živé i neživé přírodě. Půda vzniká jako výsledek přeměny mateřské (půdotvorné) horniny působením vody, vzduchu a organismů. Z ekologického hlediska lze půdu považovat za jednu ze základních složek suchozemského ekologického systému.
V důsledku procesů přeměn, pohybu a akumulace látek vlivem živých organismů, vody a vzduchu vznikají v matečné hornině charakteristické vrstvy, tzv. genetické horizonty. Soubor genetických horizontů, které jsou charakteristické pro každý půdní typ, se nazývá půdní profil. Z genetických horizontů půdy se rozlišují následující horizonty: humus, eluviální, iluviální a skalní podloží.
Půda je nejdůležitější složkou krajiny. Půdní pokryv slouží jako základ pro zemědělskou činnost, zásobuje obyvatelstvo potravinami a surovinami pro výrobu průmyslového zboží.
Všechny vlastnosti půdy lze rozdělit do dvou skupin – fyzikální a chemické vlastnosti. Mezi fyzikální vlastnosti půdy patří: granulometrické (mechanické) složení, strukturní a agregátové složení a hustota půdy. Mezi hlavní chemické vlastnosti půdy patří: obsah humusu (zvláštní organické sloučeniny), obsah minerálních živin (dusík, fosfor, draslík, vápník, hořčík, síra, železo) a kyselost půdy.
Vývoj půdy je spojen se specifickou kombinací hlavních faktorů tvorby půdy: půdotvorná hornina, klima, topografie, vegetace a lidská ekonomická činnost.
Na území moskevské oblasti jsou rozšířeny především půdy podzolického typu, šedé lesní a černozemní půdy jsou méně rozvinuté. Vyskytují se zde také drn-karbonátové, bahenní-podzolové, bažinaté, aluviální a další.
Podle federální státní instituce GCAS „Moskovsky“ je více než polovina území regionu obsazena drn-podzolickými půdami s nízkou přirozenou úrodností (70,5% zemědělských ploch), šedé lesní půdy – 19%; záplavová území – 6,4 %; černozemě – 2,9 %; rašeliniště – 0,8 %; trávník – 0,4 %. Z hlediska mechanického složení převládají na území Moskevské oblasti lehké a středně hlinité půdy – 67,7 %; písčitá a písčitá hlína – 16,2 %; těžké hlinité a jílovité – 16,1 %.
Orné půdy v moskevské oblasti se vyznačují nízkou přirozenou úrodností, nevyhovujícími agrofyzikálními vlastnostmi a nízkou vyrovnávací kapacitou. V poslední době se potenciál úrodnosti půdy postupně snižuje. Podle federální státní instituce GCAS „Moskovsky“ výnos obilných plodin od roku 1990 do roku 2002 klesl z 29,4 c/ha na 15,7 c/ha. Pouze v období 2000–2002 prudce poklesla kyselost půdy a obsah humusu z průměrných 5,92 na 5,79 pH a 2,29 na 2,19 %.
K počátku roku 2004 byla úroveň úrodnosti orné půdy v kraji charakterizována těmito ukazateli: pH – 5,8; obsah dostupného fosforu – 219,7 mg/kg půdy; vyměnitelný draslík – 143,3 mg/kg půdy; vápník – 9,8 mg-ekv/100 g půdy; hořčík – 2,3 mg-ekv/100 g půdy; humus – 2,2 %. Půdy regionu jsou nedostatečně zásobeny mikroprvky.
Na většině území Ramenského regionu převládají sodno-podzolové půdy různého stupně podzolicity, eroze a různého mechanického složení, někdy glejové, střídající se s odrůdami slatinných a rašelinných. Některé z aluviálních trávníkových půd v údolích řek jsou zaplaveny.
V půdách Ramenského okresu probíhají stejné procesy, které jsou charakteristické pro Moskevskou oblast: pokles obsahu humusu a některých mikroelementů, eroze, podmáčení a podmáčení, nadměrné zhutnění a různé druhy znečištění.
Z hlediska obsahu humusu v půdách patří Ramenskij okres mezi nejvíce prosperující ve srovnání s ostatními okresy Moskevské oblasti. Existuje však také tendence ke zhoršování úrodnosti půdy.
Pro okres Ramensky je obsah mikroelementů v orných půdách (stav k počátku roku 2004): mobilní bór – více než 0,7 mg/kg půdy; mobilní molybden – 0,11-0,22 mg/kg půdy; mobilní zinek – více než 5,5 mg/kg půdy; mobilní kobalt – 1.1-2.2 mg/kg půdy; mobilní měď – více než 3,3 mg/kg půdy; mobilní mangan – 31,0-70,0 g/kg půdy; mobilní síra – 6,1-12,0 mg/kg půdy. Z hlediska obsahu makroprvků (fosfor, draslík) a mikroprvků (bór, mangan, zinek, měď, molybden a kobalt) v půdách jsou půdy Ramenského okresu ve vyhovujícím stavu.
Z hlediska kyselosti jsou půdy většiny orné půdy v kraji klasifikovány jako mírně kyselé půdy s průměrným pH 6,4 v rozmezí 5,3 až 7.2.
Erozní procesy v regionu jsou nerovnoměrně rozvinuté, eroze půdy je slabá a pohybuje se od 5 do 10 %. Rozvoji eroze napomáhají přírodní podmínky (přítomnost a rozložení zvlněného a kopcovitého terénu, nízký obsah humusu v půdách) a hospodářské aktivity.
Podmáčení a bažinatá půda je pod průměrem regionu a pohybuje se od 25 do 50 %. Podmáčení vede ke snížení produktivity většiny zemědělských plodin.
Nadměrné zhutnění půdy je jedním z typů její fyzikální degradace. Obecně je v kraji nerovnoměrné a slabé zhutnění půdy (10-20 %) v jednotlivých farmách.
Znečištění půdy v okrese Ramensky úzce souvisí s nárůstem velkého množství domovního a průmyslového odpadu, emisemi škodlivých látek z podniků a vozidel do ovzduší, nekontrolovanou aplikací čistírenských kalů ve formě hnojiv a nadměrným používáním minerálních a organická hnojiva.
Podle federální státní instituce GCAS „Moskovsky“ na začátku roku 2003 jsou v okrese Ramensky oblasti zemědělské půdy, které jsou kontaminovány těžkými kovy (kadmium – 305 hektarů; olovo – 224 hektarů; měď – 267 hektarů; fluor – 302 hektarů).
Podle regionálních ekologických a geochemických prací má okres Ramensky slabé celkové znečištění toxickými a těžkými kovy na 60 % území, 30 % území se vyznačuje průměrným stupněm znečištění a 10 % má silné celkové znečištění. Stupeň kontaminace toxickými a těžkými kovy je určen překročením maximálních přípustných koncentrací (MAC) a přibližných přípustných koncentrací (APC) kovů v půdách pozorovaných v oblastech se silným celkovým znečištěním. Tato území se nacházejí v oblasti činnosti velkých průmyslových podniků a v blízkosti intenzivních dopravních křižovatek. Hlavní toxické prvky: olovo, kadmium, zinek. Mezi méně toxické prvky patří: stříbro, cín, nikl, měď, vizmut, chrom.
V kraji se vyskytly případy použití nezpracovaných kalů z čistíren odpadních vod na aeračních stanicích jako hnojivo, což vedlo ke kontaminaci půdy zvýšenými koncentracemi rtuti, kadmia, zinku, stříbra, niklu, chrómu a dalších prvků.
Neodůvodněné používání minerálních hnojiv ve velkých dávkách na některých farmách také vede ke kontaminaci půdy fluorem, stronciem a prvky vzácných zemin.
Celkový obsah radionuklidů v půdách (cesium -137) na území farem v okrese Ramensky se podle federální státní instituce GCAS „Moskovsky“ pohybuje od 0,05 do 0,11Ci/km 2, což nepřesahuje úroveň globální spad.
LLC „RAMENSKÝ REGIONÁLNÍ EKOLOGICKÉ CENTRUM“
Adresa: 140100, Moskevská oblast, Ramenskoye, st. Průzkum ropy a zemního plynu
Tel./fax: +7 496 463-61-61, e-mail: rrez_b@mail.ru
Generální ředitel: Balakin Viktor Alekseevič